|
|
Zkušenosti pacientů trpících fibromyalgií s ustanovením diagnózy
Králová, Josefína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vokřálová, Eliška (oponent)
Tato práce se věnuje procesu ustanovování diagnózy u pacientů trpících onemocněním fibromyalgie. Nejprve v teoretické části problematiku ukotvuji v zásadních konceptech sociologie medicíny. Postupně představuji sociální konstrukci lékařského vědění, roli nemocného, medikalizaci a labeling teorii, na což navazuji diskuzí o obtížně diagnostikovatelných onemocněních se zřetelem na diagnózu fibromyalgie. V neposlední řadě v teorii otevírám i genderovou dimenzi se zaměřením na medikalizaci a ustanovování diagnózy. V analytické části poté prezentuji data získaná z deseti polostrukturovaných rozhovorů, které jsem realizovala s pacienty trpícími fibromyalgií. Ve třech částech se zaměřuji na proces hledání diagnózy, důsledky plynoucí z nalezení diagnózy, a v neposlední řadě vliv diagnózy fibromyalgie na život. V analytické části také rozebírám, jakým způsobem ovlivňuje proces diagnostiky gender. Cílem mé práce bylo zodpovědět, jakým způsobem dochází k procesu stanovení diagnózy u onemocnění fibromyalgie proto, abych mimo jiné ukázala, jakým způsobem je diagnóza sociálně konstruovaná a jaký vliv má na své příjemce, ať již ve vztahu k lékařům, systému zabezpečení, pacientově okolí, ale i k pacientovi samotnému.
|
|
|
Výuka o menstruaci na 2. stupni základních škol externími subjekty
Matulíková, Dagmar ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce nahlíží na problematiku výuky o menstruaci na druhém stupni základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých středních škol. Skrze kvalitativní rozhovory s externími subjekty, které školám nabízejí semináře či přednášky týkající se menstruace, jsem zmapovala způsoby výuky o řečeném fenoménu. Hlavní cíl práce kladen na zodpovězení otázky témat, které se s výukou o menstruaci pojí. Práce se zaměřuje na socio-kulturní přesah a snaží se o destigmatizaci přirozeného tělesného procesu, kterým menstruace je.
|
|
|
Současná česká sexuologie a homosexualita
Mašková, Johana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
6 ABSTRAKT Diplomová práce se zaměří na textovou obsahovou analýzu odborných článků z oblasti sexuologie, které vyšly v České republice po roce 1989. Bude zkoumat metodou kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy, jak v článcích autoři a autorky definují pojem homosexualita a pracují s ním, a také jak se jeho pojetí mění v závislosti na kontextech. Autorka si bude klást otázky, zda se změnil sexuologický diskurz o homosexualitě po pádu komunistického režimu, a pokud ano, tak jakým způsobem. Klíčová slova: AIDS/HIV, biologizace, coming out, diskurz, esencializace, gay, gender, heteronormativita, homosexualita, lesba, medikalizace, registrované partnerství, sexualizace, sexuologie, stereotyp, stigmatizace, tabuizace, viktimizace
|
|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
|
"We are in Korea, everybody is ready to change": Etnografie plastické chirurgie v Korejské republice
Mudruňková, Kateřina ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Tato práce etnograficky zkoumá praktiky, které utvářejí plastickou chirurgii v současné Koreji s důrazem na sledování vztahů mezi zúčastněnými osobami, materiály a technologiemi. Zabývá se přitom praktikami probíhajícími na půdě kliniky plastické chirurgie i mimo ni. V návaznosti na koncept lokálních biologií M. Lock představuje korejskou plastickou chirurgii jako soubor praktik utvářených vzájemnou interakcí lokálních technologií a korejských těl. Dále se zaměřuje na diskurzivní strategie využívané pro legitimizaci plastické chirurgie, které jsou výsledkem vztahu korejských těl k tělesným praktikám v rámci korejské tradiční kultury a moderní medicíny. Ve zkoumání jednotlivých aspektů plastické chirurgie uplatňuje přístup teorie sítí aktérů (ANT) a etnograficky ukazuje, jak jsou utvářeny jevy a praktiky popsané v medicínské antropologii prostřednictvím konceptů medikalizace, medicínského turismu nebo lokální biologie. Klíčová slova plastická chirurgie; Korejská republika; teorie sítí-aktérů (ANT); tělesné praktiky; lokální biologie; ideál krásy; medikalizace.
|
|
|
Onemocnění rakovinou ze sociologické perspektivy
Rožánková, Jana ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat tím, jaké dopady mělo na život mladé ženy, která vychovává minimálně jedno malé dítě, onemocnění karcinomem prsu. Konkrétněji se bude soustředit na oblast mateřství, partnerství a finančního zabezpečení v době během léčby. Autorka se bude snažit rozkrýt, jak následky nemoci ovlivňující tyto oblasti byly ženami vnímány. Klíčová slova Nemoc, karcinom prsu, sociální opora, mateřství, partnerství, finanční zabezpečení.
|
|
|
Otázka přirozenosti v kontextu české mediální diskuse o podobě porodu
Veverková, Martina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Předmětem této práce je analýza českého mediálního diskursu o podobě porodu se zaměřením na užívání pojmu přirozenost. České porodnictví je ovlivněno dědictvím z doby socialismu a postupně se mění na porodnictví západního typu, kvalita péče je ale stále kritizována a i z tohoto důvodu se znovu objevil domácí porod jako alternativa k dominantním praktikám. Tento fenomén působí v české společnosti poměrně velké kontroverze, které doprovází zmiňovaná mediální diskuse. Hlavními zjištěními analýzy je, že lékaři mají tendenci vždy obhajovat dominantní praktiky, ať už se diskuse týká domácích porodů nebo elektivního císařského řezu (tyto dva fenomény jsou v podstatě odchylkami od dominantních praktik směrem k větší přirozenosti, respektive k úplné medikalizaci) - právě v tomto druhém případě se stávají obhájci přirozenosti. Soukromé porodní asistentky, které se staví proti dominantním praktikám, nejsou schopny do médií dostatečně sdělit pozitiva jejich praktik a idey přirozeného porodu, což může být příčinou jejich neúspěchů při prosazování legislativního ukotvení domácích porodů. Klíčová slova Sociologie těla, sociologie porodu, medikalizace, domácí porod, přirozenost
|
host ::
RSS.